Víkendové zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) patří vzhledem k eskalujícímu napětí v eurozóně k ostře sledovaným akcím. Výstupy příliš povzbudivé bohužel nejsou.

Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že se hledají možnosti zefektivnění záchranného fondu EFSF, který disponuje 440 miliardami eur. Pokud se ale dluhová krize rozšíří, pak jenom k záchraně Itálie a Španělska by bylo zapotřebí astronomické částky 2 biliony eur. Mezinárodní měnový fond bude zkoumat, zda jsou jeho fondy vůbec dostatečné k zabránění úvěrové krize v případě, že by v důsledku dluhové krize začaly krachovat evropské banky.

Nejtrefněji komentoval situaci prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet : „Máme před sebou globální dluhovou krizi a eurozóna je epicentrem.“. Trichet upozornil, že v poslední době se dluhová krize začíná šířit z okrajových ekonomik (jako je například Řecko) do podstatně významnějších států, jejichž sanace by byla nesrovnatelně složitější.

Neméně sledované zasedání skupiny ekonomicky vyspělých zemí skupiny G20 mělo stejné téma. G20 v prohlášení slíbila, podnikne kroky, aby dluhová krize v eurozóně neohrozila stabilitu bank a finančního systému. Centrální banky zemí G20 budou zajišťovat likviditu pro banky. Zároveň G20 hodlá monitorovat dostatečnou kapitalizaci bank. Skupina G20 také hodlá zvýšit objem financí v evropském záchranném fondu EFSF.

Již před zasedáním MMF a SB proběhly světovými médii zprávy, že Řecko hodlá o vikendu vyhlásit částečnou platební neschopnost. Na víkendovém zasedání MMF to řecký ministr financí Venizelos popřel: „Řecko bude nadále v eurozóně a nikdy nezbankrotuje, protože by to bylo destruktivní pro eurozónu i pro mnoho dalších zemí.“. Na víkendovém zasedání se plán státního bankrotu Řecka neobjevil. Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn bankrot Řecka a opuštění eurozóny vyloučil.

Dluhová krize zkrátka ještě zdaleka není zažehnána. Globální ekonomika zatím směřuje spíše do další recese a rostou obavy z deflace. Propad na světových burzách způsobil příjemnou korekci na drahých kovech. Cena zlata a cena stříbra v důsledku obav z deflace klesly. Investiční stříbro i investiční zlato se dostaly na příjemnou nákupní úroveň, což je s ohledem na nepříliš růžovou budoucnost pro prozíravé investory jistě dobrá zpráva.