Nákup zlata nebo stříbra ve fyzické podobě má své výhody i rizika. Výhodou reálného držení kovu je nezpochybnitelné vlastnictví. Stříbrné a zlaté mince či slitky jsou v investorově přímém držení, je nelze znehodnotit, jako je tomu u tzv. papírového drahého kovu (certifikáty na drahé kovy, osvědčení o vlastnictví drahých kovů, ETF na drahé kovy atd.).

Nevýhodou nákupu investičního drahého kovu je riziko, že investor koupí padělanou investiční minci nebo padělaný investiční slitek. O problematice
padělání drahých kovů jsme již psali.

Padělané zlato a stříbro není něčím vzdáleným či hypotetickým. V poslední době přibývají nová varování před novými padělky v zahraničí. V Německu existují seznamy problematických mincí a také firem, od kterých pravděpodobně rizikové mince či slitky přicházejí na trh. Padělané investiční zlato a stříbro se ale objevuje také v tuzemsku. Nepříjemnou zprávu jsme sdělili v uplynulých dnech třem lidem, kteří chtěli prodat své investiční kovy.

Má investor šanci poznat padělek? Jaké jsou možnosti obrany proti falzům? Typický investor bez potřebného technického vybavení nemá proti dobře provedeným falzům velkou šanci. A falza z poslední doby mají velmi dobrou kvalitu provedení. Archimédův zákon ani přesné váhy zde nepomohou. Padělek odhalí jen sofistikované přístroje, které jejichž cena se pohybuje v řádu statisíců korun.

Podívejme se na tři případy, které se udály při výkupu drahých kovů od investorů:
V prvním případě bylo v souboru 100 mincí identifikováno celkem 14 mincí s nižším obsahem drahého kovu. Ražba byla perfektní, zachovalost mincí slušná, i když šlo zjevně o oběhové zboží. Doklady k původu mincí prodávající neměl, podle jeho slov mince zakoupil u jedné tuzemské firmy. Mince mají nižší obsah drahého kovu, než je deklarováno a jejich původ není doložitelný. Proto jsme tyto mince nevykoupili.

Ve druhém případu se jednalo o soubor 165 mincí, v nichž bylo identifikováno 22 mincí s nižším obsahem drahého kovu. Ražba byla perfektní, mince byly ve výborném stavu. Doklady k původu mincí byly přiloženy. Doklady pocházely od zahraniční firmy. Mince jsme rovněž nevykoupili.

Třetím případem byl zlatý slitek, zatavený v ochranné fólii. Slitek po velmi důkladném vizuálním zkoumání jevil mírné stopy opotřebení, což u zataveného slitku není běžné. Zájemce o prodej předložil zjednodušený daňový doklad (paragon) tuzemské firmy. Jedinou možností ověření slitku, který je zataven v ochranné fólii, je vyjmutí slitku z fólie nebo naříznutí ochranné fólie. Zájemce o prodej nepřistoupil na provedení zkoušky, proto jsme tento slitek nevykoupili. Pravděpodobnost, že jde o falzum, je vysoká.

Takže si to shrňme: V prvním případě investor neměl doklady původu nabytí mincí. Nicméně je jasné, už v momentu nákupu kvůli padělku prodělal minimálně 14 procent (14 mincí ze 100 předložených hodnotíme jako falza).
Ve druhém případě prodělal investor rovněž, neboť má 22 problematických mincí. Pokud je doklad o nabytí mincí pravý, může se pokoušet vymáhat náhradu škody u firmy, která mu mince prodala. Je otázkou, zda bude při vymáhání náhrady úspěšný či nikoliv.
Ve třetím případě investor nejspíš prodělal 100%. Zlatý slitek je patrně falešný, respektive tento slitek bude majitel velmi těžce prodávat.

U prvního případu nevíme nákupní cenu, doklad o nabytí majitel mincí neměl. Zato oba další případy měly datované doklady, s uvedením nákupní ceny. V obou případech šlo zjevně o tzv. velmi výhodné ceny. Porovnali jsme prodejní ceny uvedené na dokladech s tehdejší cenou stříbra a zlata. Ano, v den provedení obchodu byly obě prodejní ceny jistě mezi nejnižšími na trhu. Jak mince, tak slitek byly podle data prodeje a kupní ceny pořízeny opravdu velmi levně …

Padělků bude v budoucnu přibývat. Nedávný exces, kdy si v Německu investor koupil falešný zlatý slitek patrně přímo v bance, je jen špičkou ledovce. Časovanou bombou může být praxe některých prodejců, kteří vykoupené zboží dávají znovu do oběhu. Zpravidla tak činí bez jakéhokoliv přezkoušení pravosti. Oběhové zboží může proto být velmi rizikové.

Trh drahých kovů dávno není trhem gentlemanů. Jak se trefně vyjádřil jeden zákazník, na tuzemském trhu s drahými kovy kšeftuje pomalu každá uklízečka. Místo na bezpečnost služby a kvalitu sortimentu hledí nezkušení začátečníci spíše na vnější efekt. Investiční proces si nezkušení laici pletou s lovem akčních cen v supermarketech. Není divu, že tito začátečníci jásají nad zdánlivou úsporou, přičemž v budoucnu je může potkat nepříjemné zklamání.
Mimochodem, kdo chce nižší cenu, dosáhne ji bezpečnějším způsobem: při nákupu mincí

zvolí za místo prodeje Německo

, čímž na mincích ušetří rázem až 13% – díky nižší sazbě DPH na určité typy mincí v Německu. U slitků zkušenější investor

může zvolit fixační nákup

, čímž opět docílí lepší ceny. To jsou cesty k optimalizaci cen, které volí rozumný investor.

Závěr tohoto článku je jasný.
Jaké jsou tedy možnosti obrany proti padělkům? Praxe potvrzuje, že plést si nákup investičního kovu s lovem nejnižších cen na trhu je rizikové. Neoběhové investiční kovy budou vždy dražší, než investiční kovy z výkupu či od všelijakých prostředníků. Jak jsme si ukázali výše, zdánlivá úspora (v celkovém řádu několika stokorun či tisíců) se u naivních investorů může rázem změnit ve ztrátu několikanásobně vyšší. Obchodník s drahými kovy, který trvá na kvalitě, nebude nejlevnější, ovšem chrání své klienty před rizikem.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Jak ne/koupit padělek?

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Nákup stříbra v Německu se 7% DPH: Otázky a odpovědi


Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Drahý slitek aneb Nejsem tak bohatý, abych …