Co je to bezpečná investice? Obsah se mění. Klasickou ukázkou je nabídka bank: Kdysi to podle bankovních poradců byly akciové fondy, pak přišla mánie fondů nemovitostí. Po propadu akciového trhu a po hypotéční krizi začaly banky vydávat za bezpečnou investici státní dluhopisy. Přišlo Řecko, dluhová krize PIIGS. Nová bankovní mantra zní: ETF na kovy a korporátní dluhopisy. Jaká je realita?

Každý investor ví, že bezpečná investice neexistuje. Není zkrátka růže bez trní. Říká se, že není rizikových investic, jsou pouze riskující investoři. Osobně se k tomuto názoru přikláním. Investor, který spoléhá na jasnozřivost analytiků, různých investičních guru a pánů bankéřů, nemá příliš dobře rozdané karty.

Poté, co se banky těžce blamovaly s fondy, které zpravidla nebyly schopny překonat standardní benchmarky výkonnosti, přicházejí s novou mantrou: jistotou jsou fondy na drahé kovy a kvalitní korporátní dluhopisy. I banky, které před rokem 2007 jednohlasně prohlašovaly drahé kovy za přežitek, nyní nabízejí svým klientům fondy na zlato a stříbro. Ovšem pozor, nejde o investiční zlato a investiční stříbro, ale o zlato a stříbro ve formě ETF.

Na
veletrhu investičních příležitostí PENÍZE 2012

jsem shlédl všeliké prezentace, které hrály všemi barvami a ukazovaly rostoucí křivky budoucích zisků z ETF na drahé kovy. Pohříchu informace o riziku fondů ETF, respektive zajištění proti němu, byly na okraji výkladu, nebo chyběly zcela. Myšlenka ETF je dobrá, ale vede často ke špatnému závěru. ETF na zlato a na stříbro mají na první pohled mnoho výhod: vysoká likvidita, nízké transakční náklady, nulové skladovací náklady, žádné DPH. Úžasné, řekne si neznalý investor po shlédnutí prezentace. Pozor, ďábel se jak známo skrývá v detailech!

Prvním problémem ETF je skutečnost, že se (stejně jako u akcií) jedná o privátní cenný papír. Emitent takového papíru může zkrachovat. Druhý problém je v tom, že ETF na zlato a na stříbro sice mají mimo jiné vlastnit fyzické zlato a stříbro, ale skutečnost může být jiná. Zlaté cihly nebo stříbrné slitky ve skutečnosti v ETF fondu být nemusejí. Třetí problém plyne ze dvou předchozích: zlato ani stříbro, které by mělo ETF vlastnit, vám postě nepatří a nemůžete požádat o směnu cenného papíru za drahý kov. Čili, jak bylo řečeno už v

seriálu o budování investičního portfolia drahých kovů

, ETF nemůže z podstaty nahradit vlastnictví fyzického investičního zlata a investičního stříbra. Po lopatě: stříbrné slitky, stříbrné mince, stříbrné cihly, zlaté pruty, zlaté slitky a zlaté mince máte ve svém držení sami, zpronevěru nebo krach tudíž neriskujete. Tyto skutečnosti jsou dobře známé absolventům mých
tradingových konzultací

. Absolventi vědí, že ETF jsou dobré na trading, ale rizikové pro investici.

Korporátní dluhopisy trpí stejnými neduhy. Kde je jistota, že firma bude v dobré kondici i nadále? Že za čas nezkrachuje? Vezměme si jako příklad třeba firmu Kodak. Kodak byl lídrem trhu fotoprůmyslu – a dnes je v konkurzu. K čemu vám budou dobré dluhopisy Kodaku? Půjdete řešit s konkurzním správcem likvidační hodnotu?
Jiný příklad, na který především banky nerady vzpomínají: Pád obří banky Lehman Brothers. I čeští investoři v dluhopisech této dříve tak obdivované banky utopili nemalé částky. Banky hovoří o důvěře v tyto podniky. Vybavil se mi okamžitě citát, že když politik hovoří o snížení daní a banka o důvěře v její produkty, je nejvyšší čas začít si hlídat peněženku.

K riziku ETF a korporátních dluhopisů a k tématu investice do fyzických drahých kovů doporučuji
shlédnout debatu z investičního veletrhu PENÍZE 2012

. Osobně jsem přesvědčen, že investor musí umět dělat vlastní rozhodnutí a ne slepě věřit (jistě dobře míněným) radám. Stříbro i zlato ve formě mincí, slitků a cihel mají proto nezastupitelné místo

v portfoliu rozumného investora

.
Spoléhat na důvěru se nevyplácí – ti, kteří nakupovali různé bankovní fondy v roce 2007, na to patrně dodnes neradi vzpomínají.