Cena zlata je faktor, který sleduje mnoho investorů jako barometr důvěry v ekonomiku a měnu. . Kdo ale tvoří poptávku po zlatě? Kdo nakupuje fyzické zlato, čili zlaté slitky, zlaté cihly nebo zlaté mince? Kam směřují zlaté pruty, určené pro další zpracování? Je to průmysl, centrální banky, nebo investoři?

Podle odhadů se loni prodalo 4568 tun zlata. Největším spotřebitelem zlata ovšem nebyl průmysl, nýbrž výroba šperků. Plných 1972 tun zlata skoupily firmy, které se zabývají klenotnickou výrobou šperků. Existují početné kultury, pro které je nákup zlatých šperků tradičním způsobem uložení peněz. Každý investor ví, že největším spotřebitelem zlatých šperků je tradičně Indie, avšak poslední trendy ukazují, že se zájem o zlaté šperky přesouvá do bohatnoucí Číny. V tomto posunu hraje nemalou roli i vysoké zdanění zlata v Indii, vedené snahou indických úřadů omezit alokaci volných prostředků do zlata a tím peníze přitáhnout zpět do produktivních odvětví. Výsledkem je zdražení ceny zlata v Indii, které snížilo dostupnost zlata pro chudší obyvatele. Prim v nákupech zlatých šperků možná bude hrát Čína.

Investiční zlato, čili zlaté slitky, zlaté cihly a zlaté mince, stojí na druhé příčce spotřebitelů zlata. Objem investičního zlata loni činil 1686 tun, což je o necelých 300 tun méně než je spotřeba zlata na zlaté šperky. Poptávka po investičním zlatě roste, podle statistik World Gold Council vzrostla poptávka po investičním zlatě v prvním čtvrtletí meziročně o 13%. Důvody jsou jasné: problémy eura a dolaru, křehká globální hospodářská situace a samozřejmě dluhové potíže evropských zemí. Postup centrálních bank, spočívající ve více či méně skrytém tištění peněz, k obavám ze znehodnocení peněz přispívají a vedou k růstu poprávky po investování do drahých kovů.

A co průmyslová spotřeba zlata?
Průmysl zužitkoval 453 tun zlata, čili z celkového objemu zlata jde o 10%. Průmysl zlato velmi dobře zpětně recykluje. Spotřeba zlata v průmyslu tedy růstu ceny zlata nenahrává –
na rozdíl od stříbra

, které se zpětně recykluje neporovnatelně hůře. I proto se očekává větší růst cen u stříbra než u zlata, neboť ubývání zásob stříbra je růstovým faktorem.

V podzemních trezorech centrálních bank skončilo loni skoro stejné množství jako v průmyslové spotřebě. 456 tun zlata skoupily centrální banky, které zvyšují svoje zlaté rezervy. Netýká se to bohužel České národní banky. ČNB drží naopak nepříjemný rekord v nevýhodném prodeji zlata, když před 12 roky prodala 55 tun zlata za 327 dolarů za unci zlata. Stržené peníze použila k nákupu především německých dluhopisů.

Jaká jsou rizika investování do zlata?
Pozor na zlaté opojení – porfolio drahých kovů má svá pravidla. Inteligentní investor používá investici do zlata především k zajištění proti inflaci, nikoliv k cenové spekulaci. Přesto hlavním rizikem investování do zlata zůstává nadále
sama povaha zlata.

Když se podíváme na výše uvedená data, pak převahu poptávky tvoří klenotnická a investiční poptávka po zlatě. Toto zlato tedy zůstává velmi snadno dostupné pro prodej, nespotřebovává se. Rovněž zlato držené centrálními bankami může být kdykoliv dodáno na trh. Také faktická nezničitelnost zlata paradoxně hraje proti ceně zlata – zlato v globálním součtu přibývá, protože nemizí průmyslovým zpracováním (recyklace na 96%) ani přirozeným úbytkem (koroze).
Tolik obdivované vlastnosti zlata – měnový kov číslo jedna, nezničitelnost, odolnost proti přirozenému úbytku, vysoká recyklovatelnost atd. tak v konečném důsledku snadné dostupnosti zlata nahrávají.

Proto rozumný investor
buduje investiční portfolio drahých kovů

s využitím kombinace investičního zlata a investičního stříbra v rozumném poměru.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Čínský drak na lovu

Investiční stříbro, investiční zlato a certifikáty: Věčné téma?

Sedm mýtů o investici do drahých kovů