Z počátku to bylo pro mnohé určitě velmi lákavé: Nabídka investování do zlata, nákup zlatých slitků formou spoření do zlata, vysoké zhodnocení vložených prostředků – a mnoho investorů najednou zcela vypnulo bezpečností pojistky a zcela se nechalo unést vidinou skvělé investice bez rizika. Firma Amber Gold nabízela, že za peníze klienta nakoupí investiční zlato a následně s velkým ziskem prodá. Zlato zůstávalo v trezoru společnosti, což bylo prezentováno jako velká výhoda.

Stovky finančních poradců uzavíraly s klienty zprostředkovatelské smlouvy, na jejichž základě klienti posílali firmě Amber Gold peníze. Tyto peníze měly být garantovány nakoupeným zlatem, přičemž firma tvrdila, že majitelem zlata je klient. Realita byla o poznání méně skvělá, než jak finanční poradci a zástupci firmy Amber Gold klientům líčili. Trezory jsou prázdné, účty firmy rovněž. Vystřízlivění je pro mnohé investory kruté, ztráta se může v přepočtu vyšplhat až k půl miliardě.

Firma byla podle všeho postavena na pyramidovém principu zvaném Ponziho schéma. Jde o tzv. letadlo, kde se zisky dřívějších vkladatelů platí z peněz těch klientů, kteří uzavřeli smlouvy později. Ve chvíli, kdy o výplatu zisku požádalo více klientů, než bylo nově uzavřených smluv, systém zkolaboval. Mimochodem, pokud vám tento systém připomíná současný státní důchodový systém, máte pravdu. I současný penzijní systém je postaven na předpokladu, že bude více plátců než příjemců…

V čem je základní problém? Prvním varovným signálem měly být nabízené zisky, zcela se vymykající reálným pohybům ceny zlata. Druhým problémem byla nemožnost ověřit, zda firma opravdu za klientovy peníze nakupuje skutečné (fyzické) investiční zlato. Třetí problémem bylo uložení zlata mimo kontrolu klienta.

A jaká jsou poučení?

Rozumný investor by měl mít drahý kov vždy ve fyzické podobě, čili ve formě zlatých slitků, zlatých mincí či zlatých cihel. Spoření do zlata, které je pouze příslibem dodání zlata v budoucnu, je pro investora rizikové. Jak ukázal případ Amber Gold, není příliš bezpečné spořit si v dobré víře do zlata, ale nemít ke zlatu přístup. Zkrachuje-li firma, u které mají být kovy uloženy, je to skutečný problém.
Také nabídky uskladnění zlata v různých bezcelních skladech, v depozitních společnostech atd. mohou být pro investory rizikové – ke svému zlatu se klienti těchto firem nemusejí už nikdy dostat. Zejména, když sklady sídlí v zahraničí.
Nealokované (virtuální ) zlato, čili všelijaké zlaté certifikáty, zlaté fondy, zlatá spoření, zlatá ETF atd. prostě mají nezanedbatelná rizika,
která by investor měl velmi dobře znát.

Z případu Amber Gold plyne, že věřit nabídkám vysokého zhodnocení se nevyplácí. Investování do drahých kovů, čili investování do zlatých mincí, slitků a cihel, by mělo být vedeno snahou ochránit úspory před inflací anebo zabezpečení na důchod. Nikdy by tyto nákupy zlata neměly být vedeny spekulativními pohnutkami. Ke spekulaci fyzické drahé kovy drobnému investorovi neposlouží.

Třetím poučením je, že rozumný investor by měl umět spravovat svoje prostředky sám. Čas věnovaný zvládnutí zákonitostí finančních trhů je jedna z nejmoudřejších investic, jakou může investor udělat. Investor, který se
naučí sám spravovat vlastní peníze, dosáhne dobrého zhodnocení, aniž by podstupoval riziko anebo svěřoval vlastní úspory třetím osobám. Jak ukázal případ Amber Gold, investor by měl stavět na vlastních znalostech a zkušenostech.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Pozor na podvodníky!

Jak ztratit 59 miliard? Investice mají pravidla
Investiční stříbro: Koupíte unci o několik procent levněji?

Stříbro s 7% DPH