Řecko, které je od roku 2010 pokusnou laboratoří státního krachu pro země platící eurem, má všeobecně známé potíže. Půjčky, které Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka v přímé či skryté formě Řecku poskytly, by ani největší optimista nemohl označit za dobré. Řecko se potýká s recesí, s vysokou nezaměstnaností a s velmi nepříznivým výhledem do budoucna. Úvahy o dalším odpisu části řeckého dluhu (kolikátý by to již byl v pořadí?) smetl nekompromisně Wolfgang Schäuble , ministr financí Německa. Ministr financí země, jejíž daňoví poplatníci nesou na bedrech velkou část nákladů na udržení eurozóny při životě.

Odpis další části řeckého dluhu tedy nebude, respektive nebude do podzimních německých voleb. Pak se tato otázka může opět dostat na pořad dne. Mezinárodní měnový fond a eurozóna před několika dny schválili uvolnění dalších 5,6 miliardy eur úvěru pro Řecko. Tím bude řecký pacient na nějaký čas udržen při životě. MMF zároveň konstatoval, že podmínky pro financování Řecka jsou nyní příliš tvrdě nastaveny. Lze tedy očekávat, že se časem budou zmírňovat – důvodem je zjištění, že Řecko ještě velmi dlouhou dobu nebude schopno přežít bez dalších půjček. Ostatně i německý ministr financí Schäuble připustil, že bude pravděpodobně nutné schválit další půjčky Řecku, a to ještě pro léta 2014 a další. Řecký pacient se tedy z finančního kómatu patrně jen tak nezotaví.

Obavy vzbuzuje konstatování Evropské centrální banky, že ekonomiku eurozóny stále brzdí rozpočtové škrty. ECB si tím připravila pozici pro další snížení úrokových sazeb. Hovoří se o tzv. nekonvenčních opatřeních na podporu hospodářského růstu. Mezinárodní měnový fond stojí v tomto případě po boku ECB. Hrozící rizika inflace nejsou tedy prázdným pojmem. Kdo sleduje například snahy Japonska o řešení hospodářské recese, ví své. Japonsku hrozí, že časem nebude dost kupců pro dluhopisy a země se místo nastartování ekonomiky dostane do pasti masivní inflace a nárazového propadu životní úrovně. Teprve budoucnost ukáže, co si vlastně pod pojmem nekonvenčních opatření máme představit.

Velmi nekonvenční postup zvolila vůči vkladatelům kyperská Bank of Cyprus. Poté, co faktický krach banky znamenal pro vkladatele ztrátu z vkladů nad 100 tisíc euro, dostali nyní okradení vkladatelé akcie zkrachovalé banky. Jistě je držení akcií banky, kde přišli o své peníze, velmi potěšilo… Kyperská vláda již dříve rozhodla, že se do formy akcií transformuje 37,5 procenta z vkladů u nad 100 tisíc euro. Dalších 22,5 procenta zůstalo zablokováno jako rezerva pro variantu, že by částka nestačila. Nebezpečný precedens, který se nyní může použít v jakémkoliv státě Evropské unie. Pokud bude banka v problémech, dluhy si může vyřešit na úkor vkladatelů.

Jak vidíme, karty jsou nyní pro běžného občana rozdány nepříznivě. Problémy předlužených států se odsouvají v čase, úhrada konečného účtu samozřejmě dopadne na každého daňového poplatníka. Dodejme, že za dluhy Řecka formálně ručí i naše země. To, co pocítili na svých peněženkách Němci, může kdykoliv v budoucnu zasáhnout i naše úspory. V případě následného kolapsu bank budou z vkladatelů akcionáři podle kyperského modelu. A měna může zažít nečekaně rychlý inflační propad. Na evropské frontě je pouze zdánlivý klid. Odborná veřejnost se právem obává, zda finální účet za hazard s nekrytou měnou a státními dluhy nebude nakonec až příliš vysoký.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Jak nenaletět

Euro opět na scestí: Německý ústavní soud rozhodne

Cenu zlata určuje Japonsko, EU a USA. Cenu stříbra ovlivní Čína

FED a ceny drahých kovů: Proč neklesá objem prodeje?

Cena stříbra klesla, poptávka vzrostla. Faber: Kypr se bude opakovat!