Páteční propad ceny zlata o 18 dolarů za unci začíná patřit k folklóru trhu zlata. Podobné propady jsme na trhu zlata viděli již několikrát. Podle názoru burzovních obchodníků šlo o manipulaci ceny zlata algoritmickými obchodními systému. Odborníci se různí v názoru, zda šlo o záměrné stlačení ceny zlata k short obchodu velkého hráče, nebo zda šlo o chybu obchodníka. Ceny zlata spadly v těchto případech k hranici 1250 dolarů, aby se během několika dalších seancí vrátily nad hranici 1300 dolarů a testovaly i 1350 dolarů.

Jiný názor říká, že v těchto případech mohlo jít o rušení velké pozice ve zlatě. Peníze se u velkých fondů a institucionárních investorů s odezníváním obav z dluhové krize přelévají do aktiv finančního trhu delší dobu. Nezapomínejme, že jde o hráče, kteří hledají růstové příležitosti – nejde o klasické investory, kteří budují portfolio zajišťující proti inflaci nebo znehodnocení měny.

Na rychlé pohyby ceny zlata jsme si tedy již zvykli. A mnozí investoři těchto cenových výkyvů využívají k doplňování portfolia drahých kovů za lepší ceny. Cenové výkyvy v dubnu a v červnu letošního roku byly první velkou příležitostí k zisku, v posledních měsících jsme si na nedostatek šancí k rychlému výdělku rovněž nemohli stěžovat.
Nejde ovšem jen o malé hráče: v tichosti skupuje zlato na příklad Čína. Jen za letošní rok podle odhadů vzrostly čínské zásoby zlata o 300 tun. Jde o odhady, posledním validním údajem jsou statistiky Mezinárodního měnového fondu z roku 2009, které přisuzují Číně zlaté rezervy v objemu 1054 tun. Podle statistik obchodníků se zlatem se přes Hong Kong ale letos do Číny dovezlo již 826 tun zlata. Do konce roku by tak čínský dovoz zlata mohl dosáhnout obrovského objemu 1000 tun.

Je možné, že za cenovými výkyvy stojí Čína, která stlačuje cenu zlata a obratem využívá nízké ceny k nákupům zlata? Je to pravděpodobné, Čína této strategie využívá od roku 2012.

Názor, že stlačování ceny zlata na burze slouží silným investorům ke skupování fyzického zlata, podporují údaje z největších světových mincoven. Při klesající ceně zlata bychom logicky měli čekat pokles produkce zlatých mincí a zlatých slitků. Objemy prodeje zlatých mincí ale rostou. Podívejme se na statistiky US mint: V roce 2012 americká mincovna produkovala 753.000 uncí zlatých mincí. Letos do prvního listopadového týdne US mint reportuje již 761.000 uncí zlatých mincí. A to máme před sebou ještě 50 dnů do konce roku. Již nyní tedy máme rekordní stav poptávky po zlatých mincích. Pokud se tento trend udrží ještě zbývající měsíc a půl, pak na konci roku bude nárůst v poptávce po zlatě jen u US mint o téměř 30 procent. Nárůst poptávky reportuje také kanadská a australská mincovna.

Procentuální páteční pokles ceny zlata byl o 1,38 procenta. Cena stříbra poklesla podstatně méně, pouze o 0,74 procenta. I to je zvláštní, protože stříbro bývá volatilnější než zlato. V uplynulém týdnu investiční stříbro vykázalo větší odolnost proti poklesu. Každopádně pokles ceny obou kovů alespoň částečně kompenzoval českým investorům zdražení, ke kterému na komoditách pro české investory došlo po pátečním znehodnocení koruny Českou národní bankou.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Překvapují vás cenové pohyby drahých kovů? Naučte se je využívat.

Zlato putuje do Asie, Evropa nakupuje stříbro

FED a ceny drahých kovů: Proč neklesá objem prodeje?

Aktuální vývoj ceny zlata, stříbra a ropy: SILVERUM s.r.o. na ČT24