Výstupy ekonomického fóra v Davosu, kde se řeší budoucnost společné evropské měny, připomínají projevy komunistických předáků bývalého východního bloku. Francouzský prezident Sarkozy vidí jednoznačně, kdo je vinen neutěšeným stavem eura: „Vy, kteří zamýšlíte nadále spekulovat proti euru, dávejte si na svoje peníze velký pozor.“ Vida, spekulanti jsou ti, kteří způsobují problémy eura?

Nejde ovšem o jedinou snahu demonstrovat sílu, prezident Sarkozy volá na pomoc i německou kancléřku Merkelovou: „ My jsme zcela odhodláni euro bránit. Paní Merkelová a já nikdy, rozumíte, nikdy, nenecháme euro padnout!“ Tomu se dříve říkávalo „kategorický závazek do nové pětiletky“. Jak toho ale hodlá francouzský prezident dosáhnout? Ničím menším, než reorganizací Mezinárodního měnového fondu: „Myslím, že bude vhodné zamyslet se nad stanovami MMF, aby z něj mohla být instituce odpovědná za koordinaci hospodářské, finanční a měnové politiky a za prosazování těchto nových pravidel,“ rozvinul plán Sarkozy.

Bohužel, taková snaha „poručit větru dešti“ nebyla úspěšná ani v bývalém SSSR, ani v jeho komunistických satelitech. Plamennými projevy a vytvářením nových regulací se neodstraní to, co je jádrem slabosti eura: nevýkonné evropské ekonomiky, předlužené státní pokladny, upadající konkurenceschopnost, stárnoucí populace, neudržitelnost penzijních systémů. A pochopitelně kámen úrazu všech současných papírových měn, totiž absence jakéhokoliv krytí měny. Papírová měna zkrátka je slabá a politikové ji velmi snadnou mohou zcela zničit. To prezident Sarkozy, jemně řečeno, opomíjí.

Jak vypadá ono proklamované vyřešení krize? Tzv. Evropský fond finanční stability vydává dluhopisy a měl by poskytovat záruky v astronomické výši 750 miliard euro. Velmi alarmující je fakt, že tento fond bude sloužit v podstatě pro financování zemí EU, které již nemohou sehnat financování svých dluhů na volném trhu… Dolar je ovšem v podobně chatrné kondici, takže o dluhopisy Evropského fondu finanční stability je zájem. Hlavně ovšem mezi asijskými investory, kteří mají již svá portfolia plná dolarových dluhopisů. Především správci fondů z Japonska a z Číny nakupovali, jako by prý ani „nemělo být žádné zítra“. Japonsko nedávno obdrželo nelichotivé snížení ratingu a Čína si uvědomuje, že její růst nemůže být nekonečný.

Finančník George Soros upozorňuje, že sice existuje snaha řešit problémy eura, ovšem nerovnováha mezi ekonomicky silnějšími a naopak ekonomicky velmi slabými eurozóny nadále přetrvává. Ve finále tak podle Sorose hrozí rozpad eurozóny.
Co tedy říci k dosavadním výstupům z ekonomického fóra v Davosu? „Poručíme větru dešti“ nikdy bohužel nefungovalo, byť si to někteří politikové dodnes patrně myslí. Ostatně politik bývá zpravidla příčinou problému, málokdy ovšem řešením.