3. Zlato vs. Stříbro


Velmi významným indikátorem v oblasti drahých kovů je tzv. „Gold/Silver ratio“ (poměr Zlato/Stříbro), který určuje aktuální poměr mezi cenou zlata a stříbra. V současnosti má tento poměr hodnotu asi 60:1. To znamená, že teoreticky si za jednu trojskou unci zlata můžeme koupit 60 uncí stříbra. Tento poměr však ani vzdáleně neodpovídá současné nabídce a poptávce po stříbře.

Historicky (tj. po několik tisíc let) byl tento poměr okolo 15:1. Je zajímavé, že toto číslo velmi dobře odpovídá skutečnému zastoupení stříbra a zlata v přírodě (respektive v zemské kůře), které činí 17:1.

V předchozím článku jsme si řekli, že stříbra v posledním století významně ubylo, naopak zásob zlata spíše přibývá. Kolik zlata a stříbra je tedy vlastně dnes k dispozici? Velmi názorný přehled dává tento schematický obrázek.

Poměr zlata a stříbra dnes

Jak vidíme, dnes je na světě ve všech formách (tedy včetně uměleckých předmětů apod.) jen zhruba čtyřikrát více stříbra než zlata. Pokud bychom se omezili pouze na kov, který je aktuálně dostupný na trhu,zjistíme zajímavou věc – stříbra je méně než zlata! Ano, pokud porovnáme fyzické zlato a stříbro, které můžeme nyní koupit na světových trzích, pak stříbra je dokonce desetinásobně méně než zlata!

Jak je ale možné, že dnešní poměr cen zlata a stříbra tomuto zastoupení neodpovídá? Příčin je několik. Tou hlavní je manipulace s cenou stříbra na komoditních futures burzách, především na COMEXu. Zde se obchoduje s "papírovými" kontrakty na stříbro, kterých je prodáváno mnohem více, než vůbec existuje podkladového fyzického stříbra. Druhým faktem je určitá nedoceněnost, resp. chybné vnímání stříbra v očích laické veřejnosti.

Od doby, kdy stříbro přestalo být používáno jako mincovní kov, ekonomové a analytici z různých makléřských společností mívají tendenci označovat stříbro nikoliv jako drahý kov, ale jako průmyslový kov. Proto velká část lidí vnímá stříbro jako méněcenné, pod pojmem „peněžní kov“ si asociuje pouze zlato. Tento "mýtus" se naprosto nezakládá na pravdě.

starověká stříbrná athénská mince Historicky bylo jako peníze využíváno především stříbro, nikoliv zlato. Důvody jsou praktické – stříbra bylo více, mělo menší cenu a hodilo se tedy pro běžnou směnu zboží. Zlato bylo hromaděno spíše bohatšími vrstvami jako uchovávatel bohatství. Právě proto Gold/Silver ratio po většinu historie favorizovalo spíše stříbro. Dokonce i americký dolar byl v roce 1792 (Coinage Act) oficiálně definován jako zhruba 400 grainů (cca 27 gramů) stříbra. Tedy nikoliv jako papírek vyrobený z bavlněné buničiny, opatřený pěkným zeleným potiskem.

Jako drahý kov je stříbro stále vnímáno především v Indii, v Číně, v ropných státech Blízkého Východu, v Mexiku a obecně v mnoha zemích v Asii. Tyto státy nyní bohatnou velmi rychlým tempem. Dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat. To bude dále zvyšovat poptávku po stříbře.

Ještě více se proto prohloubí nerovnováha nabídky a poptávky. "Silver deficit" se zvýší. USA a vyspělé státy Evropy nebudou schopny donekonečna táhnout břemeno obrovského zadlužení veřejných rozpočtů - na scénu přijde inflace, možná i hyperinflace. Jsme přesvědčeni, že uvedené skutečnosti radikálně změní pohled lidí ve vyspělých státech na drahé kovy. Vítězem, z racionálního i z praktického hlediska, bude stříbro. Stříbro, jež bude znovu vnímáno jako skutečné a inflaci nepodléhající peníze.