Certfikáty


Certifikáty u stříbra

Kvalitu, respektive ryzost u investičního stříbra, garantuje výrobce. V případě stříbrných mincí je to emitent, v případě stříbrných slitků je garantem ryzosti výrobce (rafinér). Seriozní obchodník s drahými kovy nevystavuje své klienty riziku a nákupy drahého kovu sám provádí výhradně u renomovaných dodavatelů. Jen tak je zaručen původ zboží a jeho kvalita.

Na tuzemském trhu vidíme, jak stříbrné mince, stříbrné cihly a stříbrné slitky s daňovým dokladem renomovaného obchodníka drží mezi investory skvělou likviditu.

Certifikáty proto nemají u investičního stříbra naprosto žádnou validitu. Jediným garantem pravosti kovu je obchodníkem vystavený daňový doklad. Jen daňový doklad je evidován, má zákonem stanovené parametry a právní normy jej chápou jako validní doklad o původu a způsobu nabytí zboží, v našem případě investičního stříbra.


Certifikáty u zlata

Tzv. certifikáty u zlata vznikly ze dvou důvodů. Prvním důvodem je velmi malý rozměr zlatých slitků o nízké hmotnosti. Pro usnadnění manipulace se proto malé zlaté slitky opatřují potištěnými kartami velikosti kreditní karty. Kdo měl v ruce například zlaté slitky o hmotnosti například 5 gramů, ví své.

Druhým důvodem je zlatnická praxe u států, kde je přístup k puncování zlatých šperků velmi laxní. Příkladem budiž Mekka zlatnického designu, Itálie. Zlaté šperky z italské produkce nemusely být velmi dlouho u malých gramáží opatřovány puncem. Samozřejmě, že zlatníci bojovali s obavami kupujících vystavováním vlastních certifikátů o pravosti šperků. Mnozí zákazníci, kteří kupovali zlaté šperky, posléze požadovali podobná potvrzení o ryzosti i u investiční formy zlata.

Šlo samozřejmě o nesmyslný požadavek - investiční zlato je kategorie sui generis, tato forma investičního zlata se nepuncuje vůbec. I zde proto platí, co bylo napsáno u investičního stříbra - investor by měl nakupovat u renomovaného obchodníka s drahými kovy, respektive na sekundárním trhu nakupovat jen drahé kovy, jejichž původ je doložen daňovým dokladem od renomovaného obchodníka s drahými kovy.

Jak vidíme, certifikáty u investičního stříbra, ani certifikáty u investičního zlata, nemají sebemenší validitu. Je to problematika neznalých laiků, nikoliv zkušených investorů. Tzv. certifikát si samozřejmě může vyrobit kdokoliv a kdykoliv. Pokud pochází drahý kov od pokoutního obchodníčka, který se podbízí cenou, je riziko nákupu padělku velké - a sebekrásnější tzv. certifikát na tom nic nemění.




Investiční stříbro, investiční zlato a certifikáty - věčné téma?